Dialog

Jeden šílenej dialog :))) o nic jiného nejde

"Miluješ mě?"

"Tebe?"

"Ano, mě."

"Tebe? Nevím."

"Ty nevíš?!"

"Ne… měl bych?"

"No měl."

"Proč?"

"Požádal jsi mě o ruku."

"No a? To něčemu vadí?"

"Řekla bych, že ano…"

"Proč?"

"Protože v manželství je lásky potřeba."

"Ano?"

"Řekla bych, že ano."

"Proč?"

"Co proč?"

"Proč je to potřeba?"

"Abychom spolu mohli žít."

"Aha… a jak takové "Miluji tě" vypadá?"

"Říká se tomu láska."

"Dobře… jak vypadá ta láska?"

"To je, když se ti srdce zastaví při pohledu na toho druhého. Když toužíš každou chvíli strávit se svojí láskou. Když nemůžeš jíst ani spát při pomyšlení na toho druhého. Když tě v břiše lítá tisíce motýlů, jakmile ti dá pusu, a když při pomyšlení na to, že by tě opustil, chceš umřít. To je láska."

"Pak tedy ano."

"Co ano?"

"Pak tě tedy miluji."

"Opravdu?"

"Ano. A ty?"

"Co já?"

"Miluješ mě?"

"Už dlouho!"

"A vezmeš si mě?"

"S radostí."

"Miluji tě."

"I já tebe."

"Kdy bude svatba?"

"Nevím. Budeme muset počkat."

"Na co?"

"Na to, až budeme velicí."

"A kdy to bude?"

"Já nevím, ale tatínek říká, že až budu chodit do školy, tak budu velká holka."

"Tak tedy až půjdeme do školy."

"Ano. Budu se těšit."

"Já taky."