5. Způsob

5.V případě dívek se uprostřed hodiny líčit + zeptat se Snapea, která rtěnka (stíny) vám sluší víc

No, snad mi za to neudělí další trest a koleji srazí jen pár bodů, i když u něj člověk nikdy neví.

Ale líčit se uprostřed lektvarů? Jen aby mi nespadla třeba řasenka do kotlíku. To by byl poprask.

Teď si uvědomuji - já nemám skoro žádné šminky! Budu si muset půjčit od Kate.

"Kate!" zakřičela jsem přes půlku společenské místnosti na svou nejlepší kamarádku a ta rychle přiběhla.

"Co si přejete, vaše veličenstvo?" začala šaškovat.

"Kate, přítelkyně moje milá, půjčila bys mi nějaké líčidla?" zeptám se.

"Miri, co máš zase v plánu?" podívá se na mě podezřívavě.

"Nic, jen se chci trochu zkulturnit," snažím se jí namluvit, ale neskočí mi na to. Zná mě příliš dobře.

"Nezapírej," řekne.

Jestli chci tenhle plán dotáhnout do konce, musím jí říct bohužel pravdu. Doufám, že její kázání nebude moc dlouhé. Většinou usnu a ona se se mnou pak odmítá bavit.

Otevřu knihu se 100+1 způsobem, jak naštvat S.S., která vypadá jako učebnice přeměňování. Prstem ukážu na pátý způsob. Kate si to přečte a udiveně na mě kouká.

"To nemyslíš vážně?!" vykřikne tak hlasitě, až se lidé v naší blízkosti leknou a podívají se po nás.

"Vždyť ti za to napaří další trest! Tebe opravdu baví mít skoro každý den trest?" ptá se nevěřícně.

"Nepřeháněj," uklidňuji ji. "Je to jen sranda. Zároveň se tím pomstím Snapeovi," dodám.

"Tak dobře, pojď se mnou do ložnice. Já ti teda něco půjčím," svolí nakonec neochotně.

Žádné kázání se nekoná? Asi si ho schovává na později. Možná bych se měla začít bát. Samozřejmě Kate, ne Snapea.

Dva dny poté:

"Miri, zlato, chystáš dneska nějaké překvápko do lektvarů?" ptá se mě Fred při snídani.

"Měla bych?" usměji se na něj.

"Jo, měla. Skoro týden jsi nic neprovedla," začne George a Fred jej dokončuje: "A my nevěříme, že bys toho nechala."

"Nechte se překvapit," řeknu tajemně, vstanu a odkráčím na přeměňování.

O dvě hodiny později - Lektvary:

"Dnes si uděláme lektvar Zapomnění, který se vám bude hodit při zkouškách OVCE," řekne Snape, mávne hůlkou a na tabuli se objeví přísady.

Pomalu dělám lektvar. Když asi po hodině mám kotlík odstavit na čtvrt hodiny, a pak akorát přidat poslední přísadu, rozhodnu se provést svůj plán.

Uhasím oheň pod kotlíkem a začnu se přehrabovat ve své tašce, dokud najdu to, co jsem potřebovala - kosmetickou taštičku a zrcátko.

Vše si vytáhnu na stůl, kde ještě před chvílí ležely přísady do lektvarů.

Vytáhnu hnědé stíny a začnu se pečlivě malovat. Dvojčata mě zpozorují a pokoušejí se nevybuchnout smíchy.

Zrovna si nanáším řasenku, když na mou lavici padne stín.

"Slečno Lenasková, co si myslíte, že děláte?!" zahřmí Snape. Leknu se a málem si vypíchnu oko.

"P-pane profesore," v prvním okamžiku se zakoktám, ale pak se vzpamatuji: "Už mám lektvar hotový. Za deset minut tam akorát dám rozemletý roh jednorožce. Říkala jsem si, že ten čas nějak zužitkuji." Pokusím se o líbezný úsměv a odvážně dodám: "Co myslíte? Jaká rtěnka se ke mně chodí víc? Ta tmavě hnědá nebo meruňková?"

"Slečno, vaše drzost mě udivuje!" křičí profesor. To už náš "přátelský" rozhovor sleduje celá třída.

"Strhávám Nebelvíru 65 bodů. Vám po celý následujcí víkend uděluji školní trest. Nastoupíte v sobotu hned po snídani u mě v kabinetu," syčí na mě pomstychtivě a z očí mu srší blesky.

Naštěstí v tu chvíli zazvoní a Snape nás vyhodí z učebny. Takhle rozzuřeného jsem ho ještě neviděla.

"Vidíš, já jsem ti to říkala," vyčítá mi Kate na chodbě, ale to mě momentálně nebolí. Stejně ji nevnímám. Přemýšlím nad dalším způsobem, jak ho vytočit. Myslím, že už vím, co mu provedu.

Jen počkej, zajíci. Já ti to spočítám…