4. Způsob

4. Omdlít mu při hodině a po probuzení říct, že vás omámila jeho nová kolínská

Super. Tenhle žertík dostane jako dárek za ten trest, co mi posledně napařil.

Splést si kůži z baziliška a obyčejného hada může každý, ne? No jasně, každý si to může splést, ale jen já za to dostanu tak odporný trest. Celý večer kuchat žáby, a pak třídit jejich vnitřnosti. Blé, tohle už nikdy nechci zažít. Dva dny potom jsem ještě smrděla, jako bych vylezla z žabince.

Napřed si ale musím natrénovat omdlívání, abych byla důvěryhodná.

Nejlepší to bude v pokoji. Sotva to můžu zkoušet v knihovně nebo ve Velké síni. To by mě hnali a hlavně - můj plán by byl prozrazen.

Jak nám skončí dnešní vyučování, zalezu si do dívčích ložnic, na zem okolo sebe rozházím pokrývky a polštáře, abych zmírnila pád, a dám se do nacvičování…

Druhý den:

Omdlívání mám snad dobře naučeno, teď už nezbývá nic jiného, než čekat na hodinu lektvarů. Naštěstí ji máme hned ráno.

Jakmile vejdeme do učebny, čekám na okamžik, kdy mě Snape půjde zkontrolovat nebo bude okolo mě jen procházet.

Asi v půli hodiny se konečně uráčí obejít kotlíky a zkontrolovat svoje svěřence.

Zrovna ve chvíli, když stojí za mnou a kontroluje můj lektvar, přichází moje chvíle.

Počkám, až je nade mnou nějakou dobu, a pak přímo ukázkově omdlím. Mohla bych se uchytit u filmu. Nebo v telenovelách. Mohla bych hrát takové ty chudinky, které se zhroutí z toho, že José nepřijel.

Mám zavřené oči, ale slyším až moc jasně okolo sebe hluk, jak se žáci překřikují.

Cítím, jak mi někdo lije do krku pěkně hnusný lektvar, a pak se musím, chtě nechtě, začít probouzet.

Otevřu oči a hledím přímo na Snapea, který mi před chvílí nalij do krku ten odporný lektvar.

Pomalu se zvedám, jau, při pádu jsem se musela bouchnout do hlavy, dokud nesedím v trochu důstojné poloze.

Snape se vzpamatuje a zeptá se: "Slečno, můžete mi vysvětlit, co jste dělala?"

"Promiňte, pane profesore, když jste se nade mnou skláněl, tak se mi udělalo nějak zle a zamotala se mi hlava. Myslím, že to bude vaší kolínskou, kterou používáte," řeknu dříve vymyšlenou větu a tvářím se jako andělíček. Nějakého neznámého důvodu mi na to neskočí.

Ovšem spolužáci se skvěle baví. Půlka třídy se snaží nesmát a druhá půlka propuká v děsivý řechot.

"Dost!" zařve Snape, aby sjednal klid. Celá třída zmlkne, jen tu a tam se někdo ještě pochechtává.

"Nevím, co jste tím sledovala, ale vaše divadélko nebylo vůbec vtipné. Beru Nebelvíru 20 bodů a zítra po večeři se dostavíte za panem Filchem do Pamětní síně," řekne a z očí mu srší ohně, až se ho pomalu začínám bát.

Tak tenhle vtípek byl povedený, ale neobešel se bez následků…