11. Způsob

11. Nepřítomně a stále se na něj koukat a vyhledávat jeho pohled.

Hm… Tak ne, že bych kdo ví jak toužila očumovat Snapea, ale když ho to s největší pravděpodobností naštve, tak proč ne že?

Začala jsem hned druhý den už u snídaně. Profesor Snape už tam jako vždy seděl a upíjel svoji ranní kávu za společnosti Denního věštce, kterého četl. Nabrala jsem si na talíř slaninu s vejci, které jsem si nepřítomně vkládala do úst a upřela svoje neodolatelně krásná kukadla na našeho "milovaného" profesora lektvarů.

Kate do mě drbla. "Neotravuj," pronesla jsem na půl pusy, pohlede stále upřený na profesorův obličej. Pokoušela jsem se tvářit tak, aby se mi v obličeji neobjevila ani trošička pobavení, neúcty, strachu či čehokoliv jiného, takže počítám s tím, že jsem se tvářila jako blázen křížený s lamou.

"Co zase vyvádíš???" zeptala se mírně rozmrzele, ale rozmrzelá je po ránu Kate vždycky.

"Pokouším se vyvést z míry Snapea, tak neruš," procedila jsem skrze rty. Konečně zvednul hlavu! Jupí! Moje dušička zaplesala, ale navenek nemohlo být nic znát. Jeho přísný, ba přímo vražedný pohled přejel snad po všech žácích v síni, až se konečně zastavil u mě. Naše pohledy se střetly a moje srdce se rozklepalo láskou k němu… ne kecám. Viděla bych to spíše tak, že jakmile se naše oči střetly na mé kůži se objevila husina a já se mimoděk oklepala. Brrr, jak může někdo zastudit jen pohledem z očí do očí???

Stále jsem hleděla do těch temných, ledových očí a čekala na nějakou výzvu z jeho strany či snad nějaké maličké zakolísání… Nic, jen na mě němě zíral, poté stočil svůj pohled zpátky k šálku kávy, kterou dopil a zamířil ven ze síně doprovázen mým, snad stále ještě bezvýrazným pohledem.

To samé se dělo na lektvarech. Co chvíli jsem ho pozorovala, ani na chudáka lektvar pozor nedávala. Čuměla jsem na něj jak sedí za katedrou, jak obchází kolem studentů a nakonec jsem ho pohledem vyprovázela i ven ze třídy, když ukončil hodinu. Nic, absolutně nic. Za celou hodinu na mě ani jednou nepromluvil, ani jednou se naše oči nestřetly. Prostě totální ignorace z jeho strany.

Ale tohle si já líbit nenechám. Nikdo, ani ten nejobávanější profesor na škole, mě nemá právo ignorovat, když se ho snažím ze všech svých sil rozčílit! Počkej si Sverusi Snape… tohle ještě není konec.